Historie kostela sv. Václava v Bohnicích

Základní kámen secesního kostela sv. Václava byl položen 17. prosince 1914. Do užívání byl kostel dán 1. listopadu 1919 po vysvěcení pomocným biskupem pražským Janem Sedlákem. Architektem stavby byl Václav Roštlapil, z jehož dalších budov po Praze si připomeňme alespoň Akademii výtvarných umění nebo Strakovu akademii, dnešní sídlo vlády.

 

Věž

Nemocniční kostel sv. Václava byl vystavěn firmou významného prvorepublikového podnikatele a politika Otakara Nekvasila z Karlina, jako součást Královského českého zemského ústavu pro choromyslné v Bohnicích a stojí takřka v jeho středu. Už zdálky je vidět 55 metrů vysokou kostelní věž, která měla být odstraněná za II. světové války, aby její měděná báň nebyla použitá jako orientační bod při leteckých náletech spojeneckých vojsk na Prahu. Po únoru 1948, kdy velkou část Psychiatrické léčebny, včetně kostela, proměnilo Ministerstvo obrany ve vojenská kasárna, byla věž součást protivzdušné obrany hl.m. Prahy. Není též bez zajímavosti, že firma Hainz, která do ní roku 1922 instalovala věžní hodiny, se o ně stará podnes. Do věže kostela, která je od II. světové války bez zvonů (všechny tři byly posvěceny 21.12.1930), však z bezpečnostních důvodů není vstup povolen.

 

Prohlídka vně kostela

Protože v letech 1951 až 1989 sloužil kostel převážně jako skladiště, z původní výzdoby uvnitř kostela se zachovalo jen málo. Na vnější straně kostela však nalezneme obrazy Jindřicha Hlavína z glazurovaných dlaždic. Jedná se o naše národní světce: sv. Václava a sv. Ludmilu na průčelí, sv. Anežku na západní zdi kostela a sv. Vojtěcha na východní. Na místo, kde se původně nacházel oltář se svatostánkem (mimochodem, byl ze stavebních důvodů situován na sever, nikoliv na východ, jak je tomu u katolických kostelů obvyklé), nás dodnes upozorňuje na vnější zadní zdi kostela vyobrazení sv. Norberta s monstrancí, který sice není původem Čech, ale ostatky tohoto zakladatele premonstrátského řádu z 12. století, byly přeneseny roku 1626 z Magdeburgu do kláštera na Strahově a tak i on patří k zemským ochráncům. U vchodu do sakristie, který se nachází na západní straně kostela a v současnosti je opatřen mříži z dílny uměleckého kováře Filipa Smyčka, je vyobrazení Matky Boží s dítětem, kam pacienti často přicházejí zapálit svíčky a vyslovit své modlitby, když je kostel zamčený. Zachovala se rovněž vnější sochařská výzdoba, ať už se jedná o sochy patronů lékařského stavu sv. Kosmy a Damiána od Františka Hergesella ml., anebo o pískovcový vstupní portál od Celestýna Kloučka, který zachycuje motiv Ježíše jako Dobrého pastýře, pod ním klečící anděly, kteří se klanějí kříži, a nad ním je umístěn státní znak v podobě dvouocasého lva.

 

Prohlídka uvnitř kostela

Interiér kostel byl v letech 1948 až 1989 silně poničen a proto si můžeme už jen připomenout, že autorem trojdílného hlavního oltáře s obrazem patrona kostela sv. Václava na koni a s věrozvěsty sv. Cyrilem a Metodějem po stranách, byl Jakub Obrovský. Týž autor zobrazil také další postavy „Českého nebe“, které se zachovaly po stranách presbytáře: nalevo sv. Prokopa a napravo sv. Ivana. V transeptu lodi kostela lze objevit nad bočními dveřmi vlevo bílý reliéf pelikána a nad ním Ježíše, kterého vyobrazení pelikána často symbolizuje, nad bočními dveřmi vpravo reliéf ryby, která je známým symbolem křesťanství a nad ní Pannu Marii. V průčelí vítězného oblouku, který se klene nad presbytářem, pak i barevně provedené symbolické zobrazení Boha Otce. Na úrovni varhanního kůru jsou lunety s andělskými chóry a pod nimi vždy dvojice evangelistů se svými atributy: vlevo sv. Marek (lev) a Lukáš (býk), vpravo sv. Matouš (anděl) a Jan (orel).

 

Původní vybavení kostela

Pro doplnění uvádím, kde dnes můžete vidět další části mobiliáře, které byly původně instalovány v kostele sv. Václava. Prohlédnout si kazatelnu s vyobrazením starozákonních proroků Izaiáše, Daniela, Jeremiáše a Ezechiela od Štěpána Zálešáka, projít si křížovou cestu, využít zpovědnici, nebo si jen sednout do původních lavic z nemocničního chrámu, můžete v blízkém kostele sv. Vojtěcha v Libni. Poslechnout si původní bohnické varhany z roku 1929 musíte zajet do kostela sv. Jana Nepomuckého až do Košíř. Nejdále se však musíte vydat za hlavním oltářem, který už bez obrazu sv. Václava, byl umístěn do kostela Nejsvětějšího srdce Páně ve Velkém Oseku u Kolína (obrazy sv. Cyrila a Metoděje od Jakuba Obrovského v něm visí odděleně na bočních stěnách) a tam také naleznete křtitelnici ze sliveneckého mramoru od Karla Gabriela a z bohnického kostela odvezenou sochu Panny Marie z bílého karaského mramoru od sochaře Františka Úprky, bratra malíře Joži Úprky. Paramenta, která pro kostel sv. Václava vytvořil Josef Fanta, se ocitla neznámo kde. Tolik ohlédnutí za původní výzdobou a vybavením kostela.

 

Současné vybavení kostela

Kostel sv. Václava byl z iniciativy prvního polistopadového ředitele léčebny MUDr. Zdeňka Bašného a ve spolupráci s arcibiskupstvím pražským obnoven a na svátek Panny Marie Lurdské 11. února roku 1993, který byl z podnětu papeže sv. Jana Pavla II. v tom roce poprvé slaven jako Světový den nemocných, znovu vysvěcen tehdejším arcibiskupem pražským Miloslavem kardinálem Vlkem, za přítomnosti papežského nuncia Giovanniho Coppy. Také za jejich nástupců, ředitele nemocnice Martina Hollého a pražského arcibiskupa Dominika kardinála Duky, je pokračováno nejen v rozvíjení duchovní péče o nemocné přímo na pavilonech založením Týmu spirituální péče, který od roku 2009 koordinuje nemocniční kaplan Mgr. Jaromír Odrobiňák, ale také v doplňování výzdoby a vybavení nemocničního kostela, které inicioval katolický kněz Ing. Jan Kofroň. Jeho zásluhou byla v roce 2011 zřízená kaple Ducha Svatého s vitrážemi (z uměleckého sklenářství Jiřička – Coufal) „Zvěstování Páně“ a „Křtu Páně“ od Oldřicha Seluckého, který je rovněž autorem nového svatostánku v kapli nebo obrazu Zmrtvýchvstání Páně, jenž je umístěný vpravo od presbytáře. Vlevo od presbytáře se pak nachází velký krucifix, jedná se o restaurátorskou práci Karla Stádníka. Včele presbytáře visí od roku 1993 obraz zachycující mučednickou smrt sv. Václava od Jana Stosse. Pod ním se nachází kopie sochy Panny Marie Svatohorské. Křížovou cestu v lodi kostela tvoří dvanáct zastavení od zdejšího arteterapeuta Karla Peřiny, dokončené rovněž v roce 1993. U vchodu do kostela se nachází kropenka – původně křtitelnice – od Zdeňka Šimka z roku 1967. Nová křtitelnice z roku 2012, umístěná v presbytáři, je od Kateřiny Němcové, stejně jako keramické vázy a svícny na obětním stole, nebo sedmiramenný židovský svícen (menora) v presbytáři. V kapli Ducha Svatého můžeme ještě vidět korpus Ukřižovaného Krista bez kříže od Stanislava Hanzla, nebo dřevěnou sochu patronky psychicky nemocných sv. Dymfny od polského řezbáře Piatkowského, či sošku Madony s dítětem od místní arteterapeutky Marie Tomanové, která je rovněž autorkou keramických destiček s biblickými motivy umístěných na dveřích v různých částech kostela. Keramický betlém vyrobili pacienti pod vedením arteterapeutky Evženie Tomkové-Towen.

 

Kůr

Na kůru pak nalezneme varhany, které pro kostel získala nadace Bona poté, co doprovázely bohoslužbu při návštěvě papeže sv. Jana Pavla II. v Praze na Letné 27. dubna 1997. Na kruchtě za varhanním kůrem se nacházejí terapeutické prostory, ve kterých každý všední den probíhají pod vedením psychoterapeutů MUDr. Prokopa Remeše a Moše Kollera skupiny hagioterapie. I tyto prostory bývají součásti komentovaných prohlídek kostela, které na vyžádání jednotlivých oddělení pro pacienty organizuje jáhen Jaromír Odrobiňák.

 

Okna

Zvláštní historií si prošla okna v kostele. Při jeho postavení se jednalo o barevná okna od Josefa Hlavína, která zachycovala další světce, kteří bývají řazení mezi české zemské ochránce: sv. Josef, sv. Vít, sv. Zikmund, sv. Anna, sv. Zdislava a blahoslavená Mlada. Tato okna byla však rozbitá po roce 1951, kdy prostor kostela využívali vojáci postupně jako kinosál a tělocvičnu, než se stal skladem zeleniny a poté nábytku. V šedesátých letech, kdy kostel sloužil jako depozitář pro sochy, byla původní okna nahrazena novými s motivy humanistického realismu (Práce, Mír, Budoucnost, Uzdravení, Láska a Pomoc bližnímu) od Milana Halušky, která jsou dnes uskladněná na půdě kostela. Svým výtvarnými motivy měla odpovídat zamýšlenému využití kostela jako muzea psychiatrie a výstavní sině. Při rekonstrukci kostela na začátku devadesátých let byla na žádost památkářů okna zasklena tvrzeným mléčným sklem.

 

Využití kostela

V kostele sv. Václava, který byl původně vystavěn pro katolickou liturgii, jsou v současnosti pravidelně slouženy kromě nedělních římskokatolických bohoslužeb (kněžími Janem Kofroněm a Pavlem Klimovičem), také bohoslužby evangelické (faráři Ondřejem Kolářem a Miroslavem Erdingerem), dále husitské bohoslužby (farářem Jiřím Chválou) a pod vedením terapeuta Pavla Hynka probíhají pondělní setkání nad Biblí. Mimo liturgických a terapeutických účelů je nemocniční kostel využíván rovněž pro konání kulturních akcí, které se už staly součásti komunitního života nejen Prahy 8.

 

Prameny:

Otakar Hruška – Pamětní kniha duchovní správy Královského českého zemského ústavu pro choromyslné v Bohnicích (archív PNB)
Josef Tichý – Historie Bohnické psychiatrie (Galén 2006) a osobní rozhovory
Lucie Hančilová – Vitráže v secesních kostelech v Praze a okoli (Bakalářská práce KTF UK 2013) a osobní rozhovory
Inka Pospíšilová – Návrhy uměleckého řemesla pro liturgii v díle Josefa Fanty (Diplomová práce KTF UK 2014) a osobní rozhovory

Odkazy:

  O kostele sv. Václava v Bohnicích (video).
  Světový den nemocných 2015 v PN Bohnice (video).
  Světový den nemocných 2012 (audio).
  Secese a kubismus v sakrální architektuře (audio).
  Římskokatolická farnost při kostele sv. Petra a Pavla v Bohnicích.

 

 

Výstava pacientských betlémů do 31. 1. 2016 – vždy před bohoslužbou a tiše i v jejím průběhu.

 

Sobota 30.1. Komentovaná prohlídka kostela pro účastníky akce „Županový Event“ (od 14 do 15 hodin).

 

Středa 10.2. „Popelec zdravotníků“ – ekumenické uvedení do postní doby (od 15:30 hodin).
(spojeno s připomenutím si Světového dne nemocných a 23. výročí znovu vysvěcení kostela sv. Václava)

 

Velikonoční obřady – společné slavení s Bohnickou farností
24.3. Zelený čtvrtek (18 hodin) – P. Klimovič
25.3. Velký pátek (18 hodin) – P. Kofroň (od 15 hod Křížová cesta od kostela po areálu PNB)
26.3. Bílá sobota (20 hodin) – P. Klimovič
27.3. Neděle Zmrtvýchvstání (10 hodin) – P. Kofroň

 

Pátek 10.6. „Noc kostelů“ (od 18 do 22 hodin)
Prohlídka kostela, příležitost k rozhovorům, koncert

 

Sobota 10.9. „Den Evropského kulturního dědictví“ + Festival „Babí léto“ (od 13 do 17 hodin)
Prohlídka kostela, příležitost k rozhovorům, koncert

 

Středa 28.9. Svatováclavská pouť (v 10 hodin mše svatá ke cti patrona kostela)

 

Pondělí 8.10. Světový den duševního zdraví – Den otevřených dveří do kostela

 

Benefiční Adventní koncerty (vždy v 17 hodin)
Neděle 27.11., 4.12., 11.12. a 18.12.

 

Vánoční obřady – společné slavení s Bohnickou farností
Výstava pacientských betlémů od 27.11.2016 do 29.1.2017
Neděle 27.11. Žehnání adventních věnců při mši svaté (10:00 hodin)
Sobota 24.12. Štědrý den – Půlnoční mše svatá a Betlémské světlo (15:30 a 24 hodin)
Neděle 25.12. Boží hod – Vánoční mše svatá (10:00 hodin)
Pondělí 26.12. Druhý svátek vánoční – sv. Štěpána (bude upřesněno)
Pátek 30.12. Svátek svaté rodiny (bude upřesněno)
Sobota 31.12. Silvestrovská bohoslužba na poděkování za uplynulý rok (15:30 hodin)
Neděle 1.1. Nový rok – slavnost Matky Boží (10:00 hodin)

 

Pravidelné bohoslužby v kostele sv. Václava 2017
Pondělí 15:30 hodin – SETKÁVÁNÍ NAD BIBLÍ (Pavel Hynek)
Středa 15:30 hodin – EVANGELICKÁ BOHOSLUŽBA (Ondřej Kolář)
Pátek 15:30 hodin – HUSITSKÁ BOHOSLUŽBA (Jiří Chvála)
Neděle 10:00 hodin – KATOLICKÁ MŠE SVATÁ (Jan Kofroň)

kostel sv. Václava

 

Fotogalerie

Kostel při dostavbě v roce 1919 (archív PNB)
Stav kostela v roce 1989 s rozbitými okny (foto Jaroslava Walterová)
Současný pohled na kostel (foto Petr Ryska)
Pohled do původního presbytáře před rokem 1948 s oltářem Jakuba Obrovského (archív PNB)
Kostel 1989 Presbytář (Jaroslava Walterová)
Současný pohled do presbytáře (foto Marián Ďurček)
Kostel 1989 Pohled na varhanní kůr (Jaroslava Walterová)
Současný pohled na varhanní kůr (foto Marián Ďurček)
Kostel 1989 Pravý boční vchod (Jaroslava Walterová)
Současný pohled na pravý boční vchod (foto Zuzana Škochová)
Kostel 1989 Levý boční vchod (Jaroslava Walterová)
Současný pohled na levý boční vchod (foto Zuzana Škochová)
Relief v transeptu symbolizující Boha Otce (foto Zuzana Škochová)
Ryba symbolizující křesťanství (foto Jan Zátorský)
Pelikán symbolizující Krista (foto Pavel Frič)
Evangelisté Matouš a Jan od Jakuba Obrovského (foto Petr Ryska)
Evangelisté Marek a Lukáš od Jakuba Obrovského (foto Petr Ryska)
Svatý Ivan od Jakuba Obrovského (foto Karel Nešpor)
Svatý Prokop od Jakuba Obrovského (foto Karel Nešpor)
Boží hrob s původní dlažbou kostela a s malbou andělů od Františka Urbana
Kropenka (křtitelnice) Zdeňka Šimka z roku 1967 (foto Mikoláš Laub)
Obraz sv. Václava od Jana Stose (1994)
Zmrtvýchvstalý Kristus od Oldřicha Seluckého 2012 (Marián Lechnýř)
Vitráž Křtu Páně od Oldřicha Seluckého (2011)
Vitráž Zvěstování od Oldřicha Seluckého (2011)
Část Křížové cesty od Karla Peřiny 1993 (foto Marián Ďurček)
Replika Panny Marie Svatohorské
Betlém od Evženie Tomkové-Towen (1999)
Madona s dítětem od Marie Tomanové (2010)
Sv. Dymfna patronka psychicky nemocných od řezbáře Piatkovského z konce 20.století (foto Jan Pomykacz)
 Prostory na kůru pro přednášky (foto Zuzana Škochová)
Prostory na kůru pro terapii (foto Zuzana Škochová)
Pohled na varhanní kůr (foto Zuzana Škochová)
Varhany, na které se hrálo při návštěvě papeže Jana Pavla II na Letné 1997 (foto Zuzana Škochová)
Nepřístupné schody do věže kostela (foto Zuzana Škochová)
Nepřístupné pozorovací lávky ve věži kostela (foto Zuzana Škochová)
Nepřístupné schodiště do kopule kostela (foto Zuzana Škochová)
Nepřípstupný žebřík do lucerny v kopuli kostela (foto Zuzana Škochová)
Nepřístupné věžní hodiny firmy Hainz z roku 1922 (foto Zuzana Škochová)
Věž kostela (Havlíček)
Kamenné vázy na věži kostela (foto Zuzana Škochová)
Dobrý pastýř Pískovcový portál od Celestýna Kloučka (foto Zuzana Škochová)
sv. Kosma, patron lékařů, od Františka Hergesella ml. (JO)
sv. Damián, patron lékařů, od Františka Hergesella ml. (JO)
sv. Ludmila od Jindřicha Hlavína (f_oto Marián Lechnýř)
 sv. Václav od Jindřicha Hlavína (foto Marián Lechnýř)
sv. Anežka od Jindřicha Hlavína _(foto Markéta Fialová)
sv. Vojtěch od Josefa Hlavína (foto_ Markéta Fialová)
Svatý Norbet s monstrancí od Jindřicha Hlavína (foto Jan Pomykacz)
Panna Maria s dítětem od Jindřicha Hlavína (foto Jan Pomykacz)
Venkovní betlém před kostelem sv. Václava (foto Marián Lechnýř 2014)
Panna Maria s Ježíškem na bývalé fařev PNB č.p. 92 (foto Jan Pomykacz)
Paramenta pro kostel sv. Václava od Josefa Fanty vystavena na ředitelství PNB při vizitaci světícího biskupa Sedláka 31.5.1918 (archív PNB)
Stavba kostela sv. Václava 1916 (archív PNB)
Kostel po dostavbě 1919 (archív PNB)
 Kostel současný pohled (foto Zuzana Škochová)
Původní interiér kostela sv. Václava do roku 1951 (archív PNB)
Stav interiéru po roce 1989 při setkání Taize v Praze 1990 (archív PNB)
Současný interiér (foto Pavel Frič)
Původní vitráže oken od Jindřicha Hlavína
Vpravo ředitel Zdeněk Bašný, který se zasloužil o obnovu kostela v roce1993 (foto Jaroslava Walterová)
Zprava Tomáš Halík, synodní senior Smetana a bohnický farář Duchek při znovuvysvěcení kostela 1993 (J.W.)
Zprava Tomáš Halík, synodní senior Smetana, farář Duchek při průvodu do kostela 1993 (foto Jaroslava Walterová)
 Pohled na ještě nezasklený kůr, v popředí ředitel Bašný 11.2.1993 (foto Jaroslava Walterová)
Pohled z kůru kostela při jeho znovuvysvěcení 11.2.1993 (foto Jaroslava Walterová)
Znovuvysvěcení kostela na Světový den nemocných 11.2.1993 (foto Jaroslava Walterová)
Zprava arcibiskup Vlk, papežský velvyslanec Coppa, pater Pilík při znovuvysvěcení kostela 11.2.1993 (foto Jaroslava Walterová)
 A70 - Zprava papežský nuncius Coppa, jáhen Stádník, arcibiskup Vlk, sekretář Hermann, biskup Lobkowicz při m.s. 11.2.1993

 

NAHORU