Následná péče II.

Primariát Následná péče II. vede MUDr. Eva Michlová.
Vrchní sestra: Andrea Honetschlägerová.

 

MUDr. Eva Michlová.

Andrea Honetschlägerová

Tento primariát má tři oddělení:
Oddělení následné péče určené převážně pro nemocné s mentálním postižením kombinovaným s psychiatrickým onemocněním – oddělení 14.
Oddělení následné péče pro muže do 65ti let, zaměřené na dlouhodobou resocializaci nemocných – oddělení 15.
Oddělení následné péče pro muže s mentálním postižením kombinovaným s psychiatrickým onemocněním – oddělení 33.

 

„Pacienti, kteří se připravují na přechod do domova se zvláštním režimem nebo do chráněného bydlení, spíše než intenzívní zdravotní péči, potřebují rehabilitaci a resocializaci. Kvůli onemocnění a dlouhé hospitalizaci ztratili sociální dovednosti a znovu se všechno učí. Jde vlastně o to, přesvědčit pacienta aby někam chodil, aby něco dělal. Aby přišel na to, že to nedělá pro Michlovou, ale pro sebe. Musí začít tím, že bude ochoten ráno vstát, připravit a odejít z oddělení na nějakou činnost. Na co dosáhne, to je opravdu individuální. Záleží na tom, v jakém stavu k nám přichází. U některých lidí například s mentální retardací nebo s duální diagnózou, kteří jsou značně zdevastovaní, musíme počítat s tím, že je pravděpodobně dochováme. U někoho se ukáže, že nemusí žít ve zdravotnickém zařízení, že má daleko větší potenciál. Takže zapomeneme na domov se zvláštním režimem, může žít v chráněném bydlení. Prostě snažíme pro každého vymyslet program, který mu pomůže co nejvíc využít vlastní možnosti.“

uvádí MUDr. Eva Michlová

 

Oddělení následné péče – oddělení 14

„Jde o uzavřené oddělení určené převážně pro nemocné s mentálním postižením kombinovaným s psychiatrickým onemocněním. Na oddělení 14 je v současné době ženské oddělení. Lůžka jsou rozdělena do dvou stanic. V přízemí jsou pacientky, které potřebují větší dozorování, protože jejich stav není plně kompenzovaný. Je zde i pokoj zvýšeného dohledu a také izolace“.

V této časti oddělení jsou vedle pacientek, které potřebují intenzivnější psychiatrickou péči, také pacientky, které trpí poruchami hybnosti a nemůžou absolvovat chůzi do schodů. Ani jedno z oddělení mého primariátu nemá výtah a to je velká nevýhoda.

Část která se nachází v patře oddělení 14, je určena pro stabilizovanější pacientky, které se potřebují připravit na propuštění z nemocnice. Máme zde lůžka pro pacientky, které jsou kompenzované a už absolvují přípravu na odchod domů, nebo do chráněného bydlení, nebo čekají na přechod do domovů se zvláštním režimem. Důležitá je podle ní především psychiatrická rehabilitace, která spočívá v aktivitách mimo oddělení. Máme svého terapeuta, který se věnuje těm pacientkám z celého oddělení, tedy z přízemí i z patra, které z nějakého důvodu nemohou vycházet samostatně bez doprovodu.

Cílem podle ní samozřejmě je, aby pacientky byly co nejsamostatnější. Jsou pacientky, které plně zvládnou zátěž propustek a potom můžou přejít domů, být v péči ambulantního psychiatra. V některých případech domlouváme, že po propuštění budou ještě navštěvovat stacionář.“

uvádí MUDr. Eva Michlová.

 

Oddělení následné péče – oddělení 15

„Oddělení 15 je určeno pro muže do 65 let. Zaměřuje se na dlouhodobou resocializaci nemocných. Je to jediné otevřené oddělení na tomto primariátu. Má kapacitu 43 lůžek a režim je zde podobný jako v části oddělení 14 pro kompenzované ženy. Je to ještě umocněno tím, že toto oddělení je otevřené, tzn. že se zavírá pouze na noc.

Na otevřeném oddělení podle ní mohou fungovat pouze pánové, kteří volnější režim zvládnou. Podmínkou je, že se s pacienty dokážeme domluvit o spolupráci v režimu otevřeného oddělení. Většinou jsou zde kompenzovaní pacienti, které připravujeme na možnost samostatnějšího života. Řešíme s nimi otázky bydlení a práce. Někteří od nás odcházejí domů, ale většina směřuje do nějaké formy chráněného bydlení, ať už komunitního nebo samostatného s různou mírou nebo stupněm dopomoci.

Další skupinu pacientů podle ní tvoří čekatelé na umístění do domova důchodců s psychiatrickou péčí nebo do domova se zvláštním režimem. V nějakých výjimečnějších případech jsou schopni umístění do domova pro seniory běžného typu. U pacientů, kteří se vracejí do přirozeného prostředí, spolupracujeme s poskytovateli komunitních služeb jako je klinika Eset nebo Fokus. Nejenom na umístění propuštěných pacientů v chráněných bytech, ale také na získání case managerů, kteří za nimi docházejí a pomáhají v jejich domácím prostředí. Vlastně se jedná o spolupráci s mobilními týmy.“

uvádí MUDr. Eva Michlová.

 

Oddělení následné péče – oddělení 33 

„Péči o muže s mentálním postižením kombinovaným s psychiatrickým onemocněním zajišťuje oddělení následné péče na oddělení 33. Kapacita oddělení je 50 lůžek. „Dříve se o tomto oddělení mluvilo jako o chronickém neklidu. Tenhle název nemáme moc rádi, ale je pravda, že jde o naše nejtěžší oddělení. Zvládnout padesát ne zcela kompenzovaných pacientů to je hodně náročný úkol, museli jsme být posíleni o mužský personál a o dalšího lékaře.

Oddělení je rozděleno do dvou částí. V přízemí jsou pacienti, které potřebují větší dozorování, protože jejich stav není plně kompenzovaný. Mají zde společnou jídelnu a sprchy, v přízemí je také izolace a pokoj zvýšeného dohledu. Zvýšený dohled je v mnoha případech nutný, protože na oddělení jsou přijímáni pacienti s duálními diagnózami – psychotické o nemocnění a současně závislost nebo psychotické onemocnění a mentální postižení. Často k nám přicházejí pacienti s poruchami chování významného charakteru, které jsou spojené s agresí. V těchto případech se snažíme vyvážit medikaci tak, aby se jejich iritabilita snížila a četnost agresivních projevů byla co nejmenší.

Pokud se stav pacienta zlepší a je toho celkově schopen, přechází „z přízemí do patra,“ kde je pak možné začít se snahou o co největší resocializaci. Většinou k nám přicházejí neklidní pacienti se zakázkou stabilizovat medikaci a pak pokračovat v rehabilitaci a resocializaci. Přichází k nám často lidé bez finančních zdrojů, bez dokladů, bez rodinného a sociálního zázemí. Ztratili doklady, nemají kde bydlet. Naším úkolem je začít postupně i s řešením těchto problémů.

Doba hospitalizace, během níž probíhá rehabilitace a resocializace bývá dlouhá. I když je více možností kam jít než dříve, kapacita chráněného nebo komunitního bydlení stále nedostačuje. Čekací doby jsou velmi dlouhé. Mnozí pacienti tu zůstávají proto, že čekají na nástup do domova důchodců s psychiatrickou péčí. Jejich personál je na tyto klienty připravený, mají vyšší toleranci k různým projevům, se kterými by v běžných sociálních zařízení neobstáli. Ale máme několik pacientů, kteří neobstojí ani v těchto podmínkách a vracejí se nám zpět“.

uvádí MUDr. Eva Michlová.

 

NAHORU