Gerontopsychiatrie – následná péče

Primariát Gerontopsychiatrie – následná péče vede MUDr. Jana Hrušková.
Vrchní sestra: Bc. Monika Weberová.

 

MUDr. Jana Hrušková

Bc. Monika Weberová.

Tento primariát má tři oddělení:
Oddělení následné péče pro ženy nad 65 let – oddělení 9. Kapacita tohoto oddělení je 30 lůžek.
Oddělení následné péče pro pacienty nad 65 let – oddělení 10. V přízemí je 32 lůžek pro muže, I. patro je koedukované, určeno pro 28 pacientů.
Oddělení následné péče pro pacienty nad 65 let – oddělení 24. V přízemí je 30 lůžek pro ženy. První patro je koedukované, má kapacitu 30 lůžek.

 

„Seniorům trpícím nějakou duševní poruchou, nejčastější jsou demence a pak deprese, poskytujeme následnou gerontopsychiatrickou péči. Pacienti k nám přicházejí většinou z oddělení akutní grontopsychiatrické péče v naší nemocnici a také z psychiatrické kliniky všeobecné fakultní nemocnice. Máme tři oddělení 9, 10 a 24. Donedávna jsme počtem oddělení i počtem pacientů tvořili největší primariát, ale poté, co se na původně našem oddělení 34 začala poskytovat služba sociální péče, se toto oddělení vyčlenilo do samostatné organizační jednotky a počet lůžek u nás se stabilizoval na stopadesát. Velký důraz klademe na rehabilitaci a resocializaci pacientů, k tomu máme k dispozici psychologa a tým šikovných terapeutů. Nově od listopadu 2014 jsme zavedli animoterapii. První zkušenosti jsou víc než výborné, pacienti velmi spontánně a kladně reagují na přítomnost zvířat, králíka, třech morčat a fenky Deby. Průměrný věk našich pacientů je osmdesát let, ale i v tomto věku se s nimi pracovat dá. Je to evidentní, výsledky terapeutické práce, kterou u nás vídám, jsou úžasné“.

MUDr. Zuzana Barboríková MBA.

 

Oddělení následné péče pro ženy nad 65 let – oddělení 9

„Oddělení 9 je gerontopsychiatrické oddělení následné péče. Slouží pro pacientky se středně těžkou demencí nebo depresí, které prošly příjmovým oddělením a jejichž zdravotní stav neumožnil propuštění do domácí péče. Pobyt na oddělení následné péče předpokládá tříměsíční pokračování léčby. Z oddělení akutní péče by k nám měl přijít pacient, který je již zdravotně stabilizován. Naším úkolem je zrehabilitovat ho tak, aby mohl být propuštěn domů nebo do zařízení sociální péče.

Oddělení má celkem 30 lůžek. V přízemí oddělení 9 je pět pokojů, jeden čtyřlůžkový, který je vybaven televizí a je určen převážně pro imobilní pacienty, jeden pokoj pětilůžkový, jeden šestilůžkový, jeden pokoj sedmilůžkový a jeden pokoj osmilůžkový. Pacientům je k dispozici jídelna, denní místnost s televizí, terapeutická místnost, která je také využívána jako návštěvní. Na oddělení je 2x WC (celkem 5 kabinek) a koupelna. Dále je pacientům k dispozici terasa a zahrada.

Devítka je oddělení pro mobilní pacientky a s terapeutickým programem určeným pro ne příliš pokročilé demence, deprese a psychotické stavy. Cílem následné péče je rehabilitace v tom nejširším smyslu slova a propuštění pacienta domů nebo do zařízení sociální péče. Velkou pozornost věnujeme kognitivní rehabilitaci zaměřené na trénování paměti. Při jednoduché ergoterapii nám jde o to, aby si pacientky zachovaly své praktické dovednosti..

Každé dopoledne od pondělí do pátku probíhají na oddělení terapeutické aktivity. V pátek je na programu muzikoterapie, ve zbývajících dnech se pacientky sejdou na ranní komunitu, po které následuje pracovní terapie. Pacientky se mohou podle svých možností a přání zúčastnit dopoledního programu mimo oddělení. Jednou týdně pracují v některé z dílen na centrální terapii, ve zbývajících dnech chodí na vycházky v areálu nemocnice (někdy spojené s nákupem). Odpoledne probíhá na oddělení program vedený zdravotní sestrou (skupiny, rehabilitační cvičení atd.).

Pro naše oddělení je také k dispozici zdravotně-sociální pracovnice. Pro pacienty, kteří ze zdravotních důvodů nejsou schopni se o sebe po návratu z nemocnice postarat sami či s pomocí blízkých nebo to vyžaduje jejich zdravotní stav, zajistí domácí ošetřovatelskou péči, pečovatelskou službu a navrhne další vhodné formy následné péče. Nejdéle do sedmi dní po přijetí na oddělení s ní má každý pacient schůzku, aby získal potřebné sociálně – právní informace a další pomoc“.

MUDr. Zuzana Barboríková MBA.

 

Oddělení následné péče pro pacienty nad 65 let – oddělení 10

„10 je gerontopsychiatrické oddělení následné péče a je rozděleno na dvě části. V přízemí je 32 lůžek pro muže – je zde pět čtyřlůžkových pokojů s vlastním sociálním zařízením a sprchovým koutem, čtyři třílůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením a dva jednolůžkové infekční pokoje s vlastním sociálním zařízením a televizí. Pacientům jsou k dispozici dvě denní místnosti s televizí, terapeutická místnost, WC a tři koupelny.

První patro je koedukované (slouží pro muže i ženy) a je určeno pro 28 pacientů. V patře oddělení je pět čtyřlůžkových pokojů s vlastním sociálním zařízením a čtyři dvoulůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením. Pokoje imobilních pacientů jsou vybaveny televizemi. Pacientům je k dispozici jídelna, terapeutická místnost, WC a dvě koupelny.

Pacientům obou částí je k dispozici terasa a zahrada s altánkem. Chodící pacienti z prvního patra se však na zahradu dostanou pouze s doprovodem. „První patro oddělení 10 bylo původně celé určeno pro ležící pacienty. Kvůli požárním předpisům, abychom mohli evakuovat pacienty v případě požáru, jsme do prvního patra museli dát také chodící pacienty. Je to škoda, protože dole v přízemí je krásná zahrada a chodící pacienti, kteří bydlí dole, tam mají volný přístup. Zahrada je upravená, má vybetonované chodníčky, altánek uprostřed, když je hezké počasí, všechny dveře, které existují, jsou dole otevřené. Pacienti z patra se tam dostávají bohužel pouze s doprovodem.

Gerontopsychiatrickou péči potřebují pacienti ze stále vyšší věkové skupiny. Za čtrnáct let, co tady pracuji jako primářka, se průměrný věk hospitalizovaných pacientů posunul směrem nahoru. Máme stoleté pacienty a není to výjimka. V době, kdy jsem začínala, byli na oddělení mladší lidé a jejich zdravotní stav nebyl tak vážný. Teď se dožívá vyššího věku větší počet lidí, protože somatická medicína dělá zázraky, a tak se dožijí i vyšších stadií demence.

Cílem předpokládaného tříměsíčního léčení na oddělení následné péče je stabilizace zdravotního stavu a nasměrování pacienta do domácího prostředí či do sociálního zařízení, případně zajištění paliativní péče. Při rozhodování o zajištění další péče je nutné přihlížet k individuálním možnostem nemocného člověka a jeho rodiny.

„Našim pacientům je v průměru kolem osmdesáti let. Jejich děti jsou už také lidé v letech, většinou po padesátce, a často sami řeší existenční problémy. Samozřejmě současná doba přináší nezaměstnanost, nebo naopak velké pracovní vytížení. Říkají, že nemohou odejít z práce před vlastním důchodem a podobně. To je pro ně argument, proč se nemohou starat. Tomu všemu já rozumím, ale je to tristní, když si člověk uvědomí, že paní má čtyři děti a je kolem ní ticho. A protože není všechno jen černé, je potřeba říct, že za svou praxi jsem potkala spoustu úžasných rodin, které se velice trpělivě a obětavě staraly o svého nemocného a služby nemocnice využívali jen po dobu dekompenzace duševního onemocnění nebo jako respitní péči. Míváme pacienty, kteří mají návštěvy denně, kterým se rodina i zde věnuje, pomáhá s ošetřovatelskou péčí, chodí společně ven na procházky. Je ovšem celá řada osamělých pacientů, kteří rodiny mají, ale jejich péči a pozornost nikoliv.

Mám ještě jednu zajímavou zkušenost, čím více je dětí v rodině, tím je jejich péče o rodiče zpravidla horší. Jedno dítě si uvědomuje svoje povinnosti vůči mámě nebo otci, ale když je jich víc, přenáší povinnost na toho druhého. Ten bydlí blíž, ten vydělává víc, ten není tak nemocný jako já a podobně.

Se zajištěním péče po propuštění z nemocnice pomáhá pacientům a jejich rodinnými příslušníkům také zdravotně-sociální pracovnice. Pro pacienty, kteří ze zdravotních důvodů nejsou schopni se o sebe po návratu z nemocnice postarat sami či s pomocí blízkých nebo to vyžaduje jejich zdravotní stav, zajistí domácí ošetřovatelskou péči, pečovatelskou službu a navrhne další vhodné formy následné péče.

MUDr. Zuzana Barboríková MBA.

 

Oddělení následné péče pro pacienty nad 65 let – oddělení 24

„V přízemí oddělení 24 je k dispozici 30 lůžek pro ženy. Jsou zde tři čtyřlůžkové pokoje, dva sedmilůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením a sprchovým koutem a dva dvojlůžkové pokoje. Na všech pokojích je TV.

Velkou jídelnu využíváme víceúčelově – jako společenskou a terapeutickou místnost. Na oddělení je zrekonstruovaná koupelna, vybavená moderním sanitárním zařízením. Na konci chodby je velká plazmová televize pro možnost sledování jiného programu než v jídelně. Dále je pacientům k dispozici zahrada a terasa. V přízemí jsou většinou těžce dementní, ale chodící ženy. Když je venku hezky, je pro ně terasa zahrady volně přístupná. První patro oddělení 24 je koedukované, to znamená, že jsou zde muži i ženy dohromady, ddělení má kapacitu 30 lůžek.

Že jsou tu muži a ženy společně nijak nevadí, protože v této části jsou jen ležící pacienti, celá péče se odehrává na ložnicích a nikdo z pacientů po patře nebloudí. Koedukace je pro pacienty dobrá, ale tam, kde jsou společně hospitalizováni chodící pacienti s těžkou demencí, vznikají problémy.

Může se stát, že se někteří nemocní svlékají na chodbě nebo zabloudí do cizí postele. Na druhou stanu na koedukovaných odděleních dámy více dbají na to, že jsou dámy a pánové jsou také pořádnější, koedukace má i své technické podmínky, například oddělené toalety pro muže a pro ženy.

V patře oddělení jsou dva čtyřlůžkové pokoje, dva sedmilůžkové pokoje a jeden osmilůžkový pokoj. Pokoje imobilních, ležících pacientů jsou vybaveny televizory. Je jim k dispozici rovněž rekonstruovaná koupelna s moderním sanitárním zařízením pro hygienu imobilních, ležících nemocných. Dále jsou zde pracovny vedoucího lékaře, staniční sestry, sociální pracovnice a terapeutky.

Terapeutické aktivity adekvátně přizpůsobujeme potřebám pacientů a aktivity a péči poskytujeme prostřednictvím kvalifikovaného personálu.

Ve stadiu středně pokročilé a rozvinuté demence se jedná o aktivity, které naplňují den pacienta jednotlivými činnostmi se zřetelem na zachování jeho soběstačnosti. Jedná se o „obyčejné“ úkony, jako je podpora soběstačnosti při hygieně, jídlo a stolování, samostatné oblékání, příprava kávy, umytí hrnku apod. Tyto činnosti pak vytvářejí náplň normálního dne a zároveň podklad pro ostatní terapeutem vedené čínnosti (např. malování, zpívání apod.).

„U těžce dementních pacientů klademe důraz na kvalitní ošetřovatelskou péči,“ uvádí MUDr. Zuzana Barboríková MBA..

 

NAHORU