Knihovna Psychiatrické nemocnice v Bohnicích

Současná knihovna v Psychiatrické nemocnici Bohnice má více než stoletou tradici. Od roku 1910 měl „Královský český zemský ústav pro choromyslné v Bohnicích“ také odbornou knihovnu a knihovnu pro pacienty. Během druhé světové války sem byly převezeny knihy ze zrušeného Českého královského ústavu pro choromyslné v Praze (dnešní Psychiatrická klinika I. LF UK v Praze). Nejstarší odborné knihy pocházejí z konce 18.století. Pro pacienty byla k dispozici beletrie v němčině, češtině, francouzštině a angličtině.

Knihovna pro pacienty
Současný knižní fond pro pacienty tvoří především česká a zahraniční beletrie, populárně vědecká literatura, historické a autobiografické romány, detektivky, science fiction, cestopisy, knihy o umění, o přírodě i pohádky. „V posledních dvou letech se neustále snažíme zpříjemnit prostředí knihovny a rozšířit nabídku služeb. Pacienti sem přicházejí, aby využili svůj ´volný čas´ ke kultivaci zájmů, nahlédli do oblíbené knihy, novin či časopisů a nebo usedli k počítačům, které dnes už patří ke každé moderní knihovně,“ říká knihovnice MgA. Blanka Langerová.

Odborná knihovna
Historický fond odborné knihovny může sloužit všem, kteří se zabývají historií péče o duševně nemocné. „Máme zde vedle odborné literatury i ročenky psychiatrických ústavů z celého světa od poloviny 19. století,“ uvádí Blanka Langerová. Knižní fond tvoří nejen odborné monografie, učebnice, časopisy i cizojazyčné slovníky, ale i právní normy z oblasti zdravotnictví, účetnictví a personalistiky, které potřebuje psychiatrický ústav k řízení svého provozu. „Odborná knihovna slouží především lékařům, zdravotním sestrám, terapeutům, sociálním pracovnicím, zdravotnickému personálu i ostatním odborným pracovníkům. Odborné nebo vědecko-populární knihy si však mohou k přečtení v prostorách knihovny vypůjčit i pacienti,“ říká Blanka Langerová.

Na biblioterapii jsem se začala usmívat
Od druhé poloviny padesátých let sídlí knihovna v pavilonu 4. V prostorách knihovny probíhají také různé kulturní a vzdělávací akce. Pacienti se navíc mohou účastnit pravidelné biblioterapie, při níž se čtou vybraná literární díla. „Diskuse o literatuře a smyslu příběhů je aktivní činností a neměla by být podceňována jako součást rehabilitace a resocializace. Může vést k znovuobjevení radosti ze života či podpoře osobní spokojenosti pacienta,“ vysvětluje Blanka Langerová. Četba podle ní pomáhá k rozvoji fantazie, tvořivosti, či komunikačních dovedností. „Účast na aktivitách v knihovně může být, zejména pro nemocné s intelektuálními zájmy, přínosnější, než ruční práce,“ říká Blanka Langerová.

 

NAHORU